Den pro vyškovského dobrovolníka
Vše, co uděláte navíc, se vám vrátí. Mnohonásobně…
Kateřina, obchodní zástupce stavební spořitelny; Radka, realitní makléřka; Tereza, studentka střední pedagogické školy; Růžena a František, manželé, senioři… Co tyto lidi spojuje? Dobrovolnictví!
O dobrovolnictví mluvíme v případě, když člověk věnuje dobrovolně jiným čas a úsilí a nežádá za to žádnou finanční náhradu. Častým typem dobrovolnictví je zapojení se do činnosti neziskové organizace.
Knihovna Karla Dvořáčka ve spolupráci s neziskovými organizacemi Adra, Diogenes, Charita, IQ Roma servis a Piafa pořádá jako vyvrcholení dlouhodobé výstavy Vivat volunteer v pondělí 7. listopadu 2016 společnou prezentaci, besedu a promítání filmů pod názvem Den pro vyškovského dobrovolníka. Otevřený a přátelský prostor knihovny poskytujeme těmto organizacím především proto, aby mohly co nejširšímu okruhu návštěvníků představit svou činnost a získat nové dobrovolníky.
Organizace se představují:
Karty šustí, pleskají o stůl a oba se bavíme, hrajeme s úsměvem na rtech a s vnitřním pocitem štěstí. Ten, cítím já, dobrovolnice, týden co týden chodící za panem K. A vidím ho i na panu K., protože se mu vždycky rozzáří oči, když přijdu, když vytáhne balíček karet a začne míchat. Je najednou uvolněnější, sem tam prohodí žert či zajímavou vzpomínku. Karty hrajeme každý týden, ale vlastně je jedno, jestli hrajeme Žolíky, Prší nebo Kanastu … jde právě o ten pocit sounáležitosti, vytvoření dobré nálady a sdílení radosti ze života.
Pan K. mi říká, že mu do jeho bytu vnáším svět. Ptá se mne na to, co dělám v práci, a i když kroutí nechápavě hlavou, co to vlastně v těch počítačích hledám, je rád, že mu rozšiřuju jeho obzory.
A pak vypráví zas on, vzpomíná a hledá souvislosti v dávno zasunutých úryvcích svého života. A při oživování vzpomínek, ožívá i on …
Muži, tak často opomíjená skupina, která mnohdy řeší skutečnost, jak vyplnit svůj volný čas (nejen) v důchodovém věku. V rámci připravovaného cyklu budou mít možnost seznámit se s různými druhy koníčků při besedách, které budou probíhat v prostorách nově vznikajícího „Gentleman clubu“. Jde o prostory umožňující pravidelné setkávání těch, kteří nemají možnost vzájemného sdílení mužských témat. První úspěšné setkání mělo téma „Lov, divočáci a guláš.“
Každý člověk potřebuje být nějak činný – stejně i lidé s postižením, senioři – právě ti mohou chodit do Centra denních služeb, kde jim nabízíme různé činnosti: tvoření, procházky, motorické cvičení, rozvoj myšlení či paměti atd. Lidé se zde setkávají a volí si spolu s pracovníky náplň a aktivity dne. Proč je zde potřeba dobrovolník? Pro nové podněty, pro nové kontakty a vztahy, pro možnosti individuální podpory a péče.
Dobrovolníky uvítáme i v rámci dalších aktivit Charity, např. při manuálních činnostech na zbudování Charitní zahrady duševního zdraví, v půjčovně kompenzačních pomůcek atd.
„O Íkvéčku jsem se dozvěděla úplnou náhodou při hledání práce. Napadlo mě, že by bylo fajn pomoci někomu, kdo nemá takové podmínky jako já, a doučování v IQRS mi přišlo jako super nápad. Zkušenost s první klientkou nebyla úplně nejlepší, žádné doučovací setkání se vlastně ani nekonalo, ale o to větší radost mi dělala Růža, která mi byla přidělena následně. Doučko pro mě nebylo jen splněním si nějakých povinností, ale činnost, která mě těšila, kde byly vidět výsledky a která navíc byla užitečná i pro toho druhého… Není nic lepšího, než když po náročném dni v práci, kde máte dojem, že vaši snahu nikdo neocení, přiběhne vysmátá slečna a radostně oznamuje, že díky minulému doučku se jí podařilo opět si zlepšit známku! Postupem času se z nás staly kamarádky, občas zajdeme do kavárny, drbeme o chlapech a ostatních trablích. No řekněte, není to paráda?“ Alžběta
„Dobrovolníkem jsem v Piafě od roku 2009. V současné době studuji Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně a dobrovolnictví v Piafě mi obrovskou měrou pomáhá při zvládání učiva, jelikož studuji obor, který se týká sociální práce, pomoci handicapovaným, péči o osoby se znevýhodněním atd. Všechny tyto činnosti jsem mohla prakticky vidět i v Piafě.
Piafa mě taktéž prostřednictvím dobrovolnictví naučila spoustě praktických věcí, co se týká přístupu k lidem, kteří potřebují moji pomoc, a v neposlední řadě jsem díky ní získala řadu velmi užitečných kontaktů.“ Lucie
