Po stopách osobností Vyškovska 4 - výstava
1. 7. – 31. 8. 2022 ve 2. podlaží knihovny.
Prázdninová provozní doba.
Výstava pokračuje v představování života a díla zajímavých osobností spjatých s Vyškovskem.
Z výtvarného umění lze uvést sochařku Hedvikou Zaorálkovou, roz. Procházkovou (1900–1982), rodačku ze Slavíkovic u Rousínova, ta většinu života prožila v Roztokách u Prahy, kde můžeme najít její díla v zámeckém parku nebo na hřbitově v Levém Hradci. Společně s manželem překladatelem Jaroslavem Zaorálkem (1886–1947) se přátelili s mnohými umělci a literáty: F. Halasem, P. Eisnerem, A. Divišem ad.
Z oblasti literatury se představí literární vědec a anglista František Chudoba (1878–1941), rodák z Dědic. Dále spisovatel a publicista Jaroslav Kratochvíl (1885–1945), jenž pocházel z Tučap a jemuž se ústředním, polemicky pojatým námětem staly život a role československých legií v Rusku.
K literatuře měl blízko i vlastenecký kněz Antonín Dudík (1824–1892), autor povídek a cestopisů. Od roku 1874 působil jako farář ve Vyškově, kde zemřel a pohřben na místním hřbitově. Jeho bratr rajhradský benediktýn Beda Dudík (1815–1890) byl významným historikem Moravy.
Z Klobouček u Bučovic pocházel František Götz (1894–1974). literární historik, kritik, dramatik, dramaturg. Byl zakládajícím členem brněnské expresionistické Literární skupiny, spoluredigoval její časopis Host. Jako dramaturg uváděl díla českých autorů (Karel Čapek, Vítězslav Nezval, Fráňa Šrámek). V letech 1928–1944 a 1965–1969 byl dramaturgem Národního divadla v Praze.
V Kučerově v letech 1902–1904 byl kaplanem básník, prozaik Jakub Deml (1878–1961). Jeho dílo je velmi různorodé: vedle poezie, básní v próze a povídek obsahuje i úvahy, eseje, deníkové záznamy, náboženské meditace a překlady; jeho těžiště je však v poezii a umělecké próze. Složitá osobnost se v jeho profesním i osobním životě promítala do mnohých konfliktů, rozporuplných vztahů. S Demlem se znal i rodák z Bohdalic Antonín Ludvík Stříž (1888–1960). Spolupracoval s vydavatelem Josefem Floriánem ze Staré Říše, kde se stal redaktorem ediční řad Studium, Dobré dílo. Po 1. světové válce vystudoval teologii a byl vysvěcen na kněze. V roce 1939 se stal kanovníkem Vyšehradské kapituly.
K zajímavým osobnostem patří bratři Kubovi z Nížkovic u Slavkova. Meziválečný stavitel Alois Kuba (1901–1979) vlastnil firmu, která se zaměřovala na stavbu velkých nájemních domů v Brně v meziválečném období. Architektonické návrhy staveb vytvářel Aloisův bratr Vilém (1905–1961).
Připomeneme i dílo uměleckého fotografa Dalibora Kusáka (1917–2001), jeho otec František Kusák založil v roce 1904 ve Vyškově tiskárnu a v roce 1932 zavedl výrobu pohlednic. Dalibor Kusák se podílel na vedení rodinné firmy. Do roku 1949 žil ve Vyškově, poté v Praze. Zanechal za sebou významné publikační dědictví: více než 30 obrazových publikací (hrady, zámky, města Československa). Vytvářel plakáty, pohlednice, kalendáře.
