Olomoucká Univerzita 3. věku vstupuje ve Vyškově do své druhé poloviny
Ve čtvrtek 2. února 2017 zahájíme v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově čtvrtý semestr Univerzity 3. věku, pobočka Univerzity Palackého v Olomouci. Rozhodli jsme se, že vám její obsah i studenty přiblížíme úryvky z jejich evaluací z předchozích semestrů.
„Co na srdci, to na jazyku. Už tato věta se mi líbí, budu se snažit ji vyplnit. Od U3V jsem očekávala především společenskou událost. Ale už samotné zahájení mě z tohoto očekávání vyvedlo. Bylo velmi vážné, zodpovědné, důstojné. Až mi z toho ztuhla kolena a já jsem se ke slibu nemohla svěže rozejít, jak by se slušelo na studentku. Ale na „třetí“ věk jsem to ještě ustála.“
„Ukončený první semestr studia U3V Olomouci na téma Člověk ve zdraví a nemoci byl pro mě velmi zajímavý a poučný. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavého, jednak co se týká zdraví a léčebných metod, ale i lží a klamání z řad lékařů a farmaceutických firem co se týká léků. Je smutné, že nemocný člověk, který se obrací na svého lékaře jako na pomocníka, ve kterého vkládá své naděje na uzdravení, se nakonec z přednášek dozví, že vlastně léky, které mu předepisuje, jsou velmi pro jeho zdraví škodlivé. Jedná se o uplácení farmaceutických firem lékařů – dárky, placené dovolené u moře atd.“
„V roce 2014 po 43 letech aktivní práce tu najednou byl „důchod“, s kterým bylo spojeno mnoho volného času, v rámci něhož jsem mimo jiné trávila v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově na různých přednáškách a jiných akcích. Šťastnou náhodou jsem získala od paní Adlerové informace, že od září 2015 ve spolupráci s Univerzitou Palackého Olomouc – zahajují 1. Ročník U3V. Obsah tříletého studia přesně odpovídal a uspokojoval moji potřebu vzdělávání a možnost sociálního kontaktu s věkově blízkými lidmi a navazování nových přátelství.“
„Vyjádřím se pouze k dvěma přednáškám. 24. 9. 2015 nám přednášela paní doktorka Špatenková „Komunikace a psychologie ve zdravotnictví“. Přednáška byla velice emotivní, paní doktorka hovořila o lékařích, kteří neumějí komunikovat s pacienty – zejména chirurgové. Chirurg stále operuje a s pacienty téměř nemluví. Toto jsem zažila na vlastní kůži u jednoho našeho velice dobrého chirurga, který již neoperuje, přijímá ambulantně pacienty (např. po úrazu), ale není možné se s ním domluvit.“
„Bylo to jako jízda výtahem v ohromném věžáku z nejvyššího patra dolů. V každém patře jsem obdařena informacemi o správném chování k lidem kolem sebe, ke svému zdraví a jak o tohle všechno řádně pečovat. Musím však okamžitě zpracovávat i ty situace, které jsem dosud zažila na vlastní kůži, anebo ty, které se týkají mé rodiny. Když jsem vyšla z výtahu, bylo nutné vše získané vyhodnotit.“
„Obsahem ll. semestru byla skvěle vybraná a s erudicí odpřednášená nejvýznamnější světová náboženství. PhDr. Tomáš Parma se zabýval v přednáškách křesťanskou architekturou a vztahem judaismu ke křesťanství. Zaujala mne stať druhé březnové přednášky, která se zabývá papežstvím a jeho vztahu k holocaustu. Často bývá nepříznivě zmiňován papež Pius Xll. a jeho postoj k třetí říši. Všeobecně bývá hodnocen jako papež mírný, ba dokonce smířlivý k lll. říši (viz publikace Pius Xll. a lll. říše vyšlá v edici Magnet v 70. letech). Nebyl však ani slabým nebo snad smířlivým papežem v tomto směru.“
„Tématem letního semestru byla světová náboženství. Pro mě ke zpracování téma obtížnější než medicína. Všech 6 přednášek + jedna dodatečná bylo velmi zajímavých. Naše evropská společnost stojí na židovsko-křesťanských pilířích a tradicích. V současnosti však nám hrozí krize, spojená s pronikáním migrantů a uprchlíků, kteří mají úplně jiné vyznání, tradice a kulturu. Proto si myslím, že je důležité vědět co nejvíce o tom, co jednotlivá náboženství představují a na čem se zakládají.“
„Velmi mě mrzí, že pan prof. Miloslav Pojsl nás tak náhle opustil. Pro pana doktora Parmu to byl jistě těžký úkol, ale vypořádal se s tím velmi dobře. Jeho přednášky byly z jiného úhlu pohledu než pana prof. Pojsla, ale také zajímavé a poučné. Je vidět, že Univerzita Palackého v Olomouci má skvělé a fundované profesory.“
„Všechny přednášky na téma náboženství byly velmi zajímavé a přednášející oceňuji jako výborné. Po vyslechnutých přednáškách se mi náboženství jeví jako prostředek umožňující skupinám lidí prosazovat svoje záměry k ovládnutí jiných skupin lidí a též k získání hmotných prostředků. Křesťané si vybrali osobu Ježíše jako hodnou následování, byl to určitě člověk mírumilovný, charismatický a nadaný, přisoudili mu ale božský původ a ve jménu boha šířili čisté myšlenky nečistými prostředky, násilné vnucování jediné správné víry se táhlo staletími, papežové vyhlašovali křížové výpravy. Církev trestala své kritiky, náš Hus čeká na spravedlnost dodnes. Ovšem díky církvi se mohlo rozvíjet mnoho talentů, v podobě sochařů, malířů, architektů a literátů, kteří získali hmotné zajištění, a jejich díla obdivujeme doteď.“
„Díky těmto přednáškám jsem si uvědomila, jaké máme štěstí, že žijeme v naší svobodné zemi.“
„Obsah studia druhého semestru se mi líbil. Z každé přednášky jsem se poučila a vzala si pro sebe něco, co můžu uplatnit i ve svém životě. Některé zajímavé informace jsem předala i na schůzce Klubu aktivních seniorů.“
„Knihy a četba jsou mojí velkou zálibou. Proto jsem se velice těšila na přednášky právě uplynulého semestru, hlavně na ty, které se týkaly české a světové literatury. Ovšem i ostatní témata byla, podle mého názoru, zajímavá a poučná.“
„Vynikající úroveň měly přednášky pí profesorky Procházkové a p. profesora Bartečka. U obou přednášejících jsem ocenila zejména šíři a hloubku jejich znalostí, suverenitu projevu a schopnost získat zájem posluchačů o téma. Literatura byla mým zájmem odjakživa, ale u přednášek p. profesora Bartečka jsem zjistila, že by mě zajímal i jeho obor.“
„I když jsem do programu zimního semestru 2016/2017 navrhovala jiná témata, byl pro mě zvolený program velmi zajímavý. Po padesáti letech jsem si zopakovala a hlavně prohloubila některé znalosti ze studia na gymnasiu a mnoho nových jsem získala.“
„Na konci tohoto semestru jsem si říkala, jaká škoda, že ten čas přednášek tak rychle utíká. Témata nazvaná pár slovy, obsahují určitou dobu a v ní tolik osobností. Najednou se otvírají dávno zavřená okna v paměti a hned si oživíte věci z dřívějších dob. Jména, podrobnosti vzniku děl, jejich názvy a vše s tím související.
Paní Mgr. Libuše Procházková mne mile překvapila. Do té doby jsem o ní neslyšela. Patří jednoznačně k nejlepším přednášejícím. Její výklad má řád, smysl, systém. Přitom lidsky, jasně a přesně vystihuje dobu, situaci, životní osudy všech spjatých s dobou a tím oním spisovatelem. Hned získáte přehled o celé epoše v čase i orientaci v dílech autorů. Na její přednášky jsem se těšila a věděla, že si z nich opět něco nového odnesu. Hluboká poklona její připravenosti a dokonalosti i jejímu lidskému přístupu k věci. Díky jejímu seznamu románů k četbě jsem uspořádala knihy v knihovně na ty, které nejsou zajímavé – dozadu, ty, které chci přečíst – dopředu.“
Samozřejmě ani nám se nevyhýbají nezdary.
„Přednáška První česká republika – postavení ženy ve společnosti: Tato přednáška Prof. J. Burešové u mne vzbudila rozpaky. Přednášející výkladu se motala, nic k danému tématu jsme se prakticky nedozvěděli. Vím, že 90 min. na jedno téma není mnoho, ale výklad byl chaotický a působil nepřipraveně.“
„Musím se zmínit i o přednášce profesorky Burešové, která mě po počátečním nadšení zklamala. I když téma bylo zajímavé – Charakteristika první Československé republiky – obzvláště úhel pohledu, který paní profesorka zvolila, byl netypický a tím sám o sobě přitažlivý – vztahy mužů a žen v této době velkých změn ve společnosti, ale asi ve snaze nám sdělit co nejvíce poznatků a informací, působil na mně její výklad zmateně. Musím přiznat, že tato přednáška měla pro mě velmi malý přínos.“
„Výkladem paní profesorky jsem byla zaskočena. Přednáška na mě působila velmi chaoticky, neměla pevný řád.“
„Druhá přednáška v pořadí, nazvaná Proměny společenského postavení žen v 1. pol. 20. století a prezentovaná prof. PhDr. Janou Burešovou, nesplnila očekávání. Lektorka je jistě fundovanou osobností s velkou šíří záběru a zaujetím pro věc. V neuspořádaném a chaoticky prezentovaném obsahu sice občas probleskly zajímavé myšlenky a fakta, to však nic nemění na skutečnosti, že se přednáška nepovedla.“
„Možná proto mi přišla druhá přednáška paní PhDr. Jany Burešové nesourodá, přímo tragická. Vydržela jsem pozorně poslouchat patnáct minut a bylo mi jasné, že lepší to nebude. Chaos bez hlavy a paty. Stále jsem jí dávala šanci, ale čas ubíhal, nic se neměnilo. Zvedly mi náladu knihy vystavené na stolech. Díky nim jsem získala dokonalý a přehledný náhled na ženské spolky na Moravě i v Čechách, včetně jejich představitelek. Ještě jsem stačila prohlédnout velmi obsáhlou, slovem i obrazem, knihu o vývoji módy a oblékání a oživila si některá jména a tváře z této oblasti. Nakonec jsem přece jen získala nové vědomosti a to zásluhou děvčat z knihovny, která tam knihy připravila a určitě na tom měla zásluhu i paní přednášející. Nedokázala jsem se na ni zlobit, bylo mi spíš líto času, který strávila nad přípravou přednášky a že to vyznělo tak nějak chaoticky. Já odcházela z knihovny opět v dobré náladě a s novými poznatky.“
Paní Jindřišku Dvořákovou jedna z přednášek, vlastně její následky, dokonce inspirovaly ke krátké povídce: Díky, pane Waltari!
Doufáme, že i v druhé polovině studia budou pozitivní zážitky převažovat nad rozpačitými.
Chcete také začít studovat Univerzitu 3. věku? Nechce se Vám čekat do září, kdy budeme opět přijímat nové studenty do „olomoucké univerzity“? Přijďte ve středu 8. února 2017 v 9 hod. do sálu naší knihovny a vyslechněte si dvě přednášky Virtuální univerzity 3. věku, pořádané Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Témata jsou: Cestování, co jste možná nevěděli a Čínská medicína v naší zahrádce. Až po jejich shlédnutí se můžete rozhodnout, zda budete studovat a zaplatíte školné 350 Kč/téma.
Více informací na e-mailu adlerova(at)kkdvyskov.cz