KKD konečně opustila druhé místo
V posledních letech si mohla Knihovna Karla Dvořáčka připadat jako Peter Sagan na Tour de France, když si ho kdekdo dobíral: Nevím, kdo bude vítězem další etapy, vím však, kdo bude opět na druhém místě! Na rozdíl od něj se naše knihovna letos dočkala a posunula se v kategorii měst mezi dvaceti až padesáti tisíci obyvatel v soutěži Knihovna roku 2015 na první pozici. Úspěch nikterak neumenšuje, že na tomto pomyslném stupínku stanula společně s třebíčskou knihovnou.
Naopak! Svědčí to jen o tom, že úroveň český knihoven je velmi vysoká, takže ministerská komise musela nakonec kapitulovat a přiřknout vítězství oběma městům. Na Tour de France by něco takového nebylo možné.
Už se těším na dobu, kdy komise nebude schopna ani na základě sofistikované statistiky určit pořadí, a o vítězi se bude muset losovat! Nechal se slyšet ředitel vyškovské bibliotéky.
Knihovny totiž spolu nikdy nevedly, ani nepovedou nějaký závod, kdo někam doběhne dříve. Síla knihoven spočívá v tom, že tvoří neviditelnými nitkami navzájem propojenou – doslova virtuální – síť! Čím je tato síť pevnější, tím může lépe sloužit všem občanům republiky, přičemž vůbec (nebo téměř) nezaleží na tom, zda zájemce bydlí ve velkém městě nebo na samotě u lesa. Sháníte knihu psanou třeba čínsky či sanskrtem, vydanou před osmdesáti lety kdesi v Asii? O Evropě nebo Americe vůbec nemluvě! Nemusí to být takový problém, jak by se vám mohlo zdát (musíte však počítat s tím, že si trochu připlatíte). Knihovny prostě vždy měly, mají a i v budoucnu budou mít nezastupitelné místo. Internet a stále dokonalejší informační technologie na tom nic nemůže změnit. Právě naopak! Obzory vědění budou zdánlivě tak bezbřehé, že se nakonec bez zkušeností vzdělaných knihovníků neobejdete!
Všeobecně rozšířený mýtus praví: na internetu je všechno! Přesněji řečeno – na internetu je pouze to, co tam bylo zatím z knih převzato a uloženo. Takže stále platí, že některé informace napsané v Ottově slovníku naučném budete na internetu marně hledat; dosud je tam totiž nikdo neumístil. Pomiňme však, že jednou tam třeba bude opravdu naprosto všechno. Stále zůstane malá potíž – zorientovat se v tom obrovském informačním moři! Rozlišit relevantní poznatky od irelevantních, pravdivé od těch zavádějících, polopravdivých, s nimiž s tak velkou oblibou pracují třeba totalitní státy, nebo vskutku sofistikovaní lháři. Vyložená lež se dá poměrně snadno odhalit, ale polopravdy umě a účelově uspořádané? To už tak jednoduché není. A co teprve záměrně a úmyslně šířené desinformace! Ve virtuálním prostředí se ji daří stejně dobře jako fotovoltaice na žírných hanáckých pláních. Myšlení „bolí“ – a přejímat naservírované „pravdy“ je tak snadné…
Text: Vladislav Raška
Fotografie: E. Hodíková
Fotogalerie
KKD v pražském Klementinu
