Profesor Petr Čornej o Janu Husovi
K 600. výročí tragické smrti Mistra Jana Husa uspořádala Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově v pondělí 15. června 2015 přednášku prof. dr. Petra Čorneje, DrSc., považovaného v současnosti za největšího znalce doby husitské. Profesor Petr Čornej patří k předním českým historikům a také popularizátorům českých dějin. Muž požívající značného kreditu v odborné obci, je také dobře známý laikům z nejrůznějších veřejných vystoupení i knih určených nejširšímu čtenářskému okruhu. Jeho projevy jsou podávány přístupně a srozumitelně, knihy píše čtivě, přitom z nich vyzařuje stoprocentní odborná erudovanost.
Je potěšitelné, že profesor Čornej dostál své pověsti na výbornou i ve Vyškově. Představil se jako vynikající rétor, který spatra ozřejmil Husův život, jeho dílo, jeho reformní snahy i jeho cestu ke kostnické hranici. Potvrdil místo Husova narození – Husinec u Prachatic, i rok narození – 1370. Zdůraznil Husovu touhu po vzdělání, působení na pražské univerzitě, nesmírnou píli a pracovitost. Neuvěřitelný počet spisů v latině a češtině do 45 let života je udivující. Přitom byl znám svou neúnavnou pastorační a kazatelskou činností. Přednášející dále zdůraznil Husův neochvějný příklon k českému jazyku.
Jan Hus byl neobyčejně charismatická osobnost. Musel to být působivý řečník, nepochybně osobnost s mravní silou, která za každých okolností stála na svém, přitom to nebyl nesmlouvavý fanatik. Je až neuvěřitelné, jak tento člověk se již za svého života stal pro své žáky a přátele nedostižným ideálem. Přitom, při bližším zkoumání, nebyl to až tak výbojný myslitel jako jeho přítel a kolega Jakoubek ze Stříbra, který se stal vlastně tvůrcem husitské ideologie.
Z prvních střetů o reformní zásady Hus vyšel mez úhony, neboť urození stáli na jeho straně. To v něm posílilo iluzi, že jeho pravdám se dostane pomoci shůry. Jeho nepřátelé však byli také mocní. Zvláště Michal de Causis, rodák z Německého Brodu, prokurátor ve věcech víry. Ten způsobil, že byl Hus brzy po příchodu do Kostnice zatčen a uvržen do vězení jako vězeň koncilu. Dnes můžeme říci, že po právu. Neuvědomil si totiž, že jeho soudci berou spor jako pokračování procesu, na který se Hus nedostavil už před časem do Říma. Německý král Zikmund Lucemburský na něj přitom nezapomněl. Jen dorazil do Kostnice příliš pozdě, když už Hus byl pod zámkem. A popravdě mu více záleželo na úspěchu koncilu a odstranění situace, kdy církev měla tři papeže, než na osudu českého kazatele. Husovi vymohl jenom lehčí žalář.
To, co Husa čekalo, nebyla učená disputace, ale soudní tribunál. „Řekni ano, nebo ne“, chtěli po něm jeho soudci. To Hus ale nemohl, zpronevěřil by se Kristově pravdě, protože mu vkládali do úst, co nikdy neřekl. V závěrečném dějství přecenil nejen síly své, ale i božích pravd a vydal se do boje, v němž musel prohrát. Na hranici skončit nemusel, odvolat však odmítl, uchoval si důstojnost a dal tím nadčasově příklad všem, kteří se pro svobodné vyjádření svých pravd dostali do rozporu s totalitní mocí.
Závěrečná část vystoupení prof. Čorneje byla věnována dotazům a diskusi. Zvláště otázky p. Mikulky a pí Kalábové byly zajímavé a podnětné.
Závěrem lze konstatovat, že přednáška profesora Čorneje patřila k tomu nejlepšímu, co jsme mohli v KKD v poslední době slyšet a vidět. Byl to opět jeden z krásných a přínosných historických večerů.
Text dr. Ivan Pokorný
Fotografie Jitka Wohlgemuthová, Vyškovský zpravodaj
Fotogalerie
Mistra Jan Hus - člověk v dějinách, prof. Petr Čornej
