Po stopách vyškovských špitálů a nemocnic II

Událost se bude konat 23.4.2024 16:30 - 18:00 mimo knihovnu.

Literárně historickou vycházku vede Mgr. Pavlína Dobyšková. Sraz před knihovnou.

V dubnové vycházce se budeme věnovat dalším zdravotnickým zařízením, která působila ve Vyškově. V domě čp. 38 na Sušilově ulici si zřídil nemocnici chirurg, oční a ženský lékař Josef Jan Trávníček (1779–1860). Ve Vyškově se usadil kolem roku 1805. Prováděl na svou dobu operace velmi odvážné: amputace i operace močových kamenů, četné operace šedého zákalu., ústní podání o Trávníčkově lékařské dovednosti se udrželo ve Vyškově až do počátku 20. století. V Sušilově ulici v domě čp. 35 (dnes neexistuje) sídlila lékárna. Jedním z lékárníků zde byl i Jan Batka (1844–1896), mimo jiné se věnoval ochotnickému divadlu ve spolku Haná a spoluzakládal klub velocipedistů ve Vyškově. Později v této lékárně začínal PhMr. Vilém Till (1870–1921), pocházel z Jevíčka a v roce 1905 zakoupil lékárnu ve Vyškově, po roce 1910 přestěhoval lékárnu na Velké náměstí (Masarykovo) do domu čp. 43. V tomto domě s nachází lékárna U Černého orla do dneška. Koncem 20. let 20. století vznikla nová lékárna na nároží Masarykova náměstí a Husovy ulice v domě čp. 110, vedl ji PhMr. Jan Brychta. Zmíníme se i o lékárně, která fungovala v 18. století v domě čp. 18 (dům neexistuje, dnes součást Komerční banky) na Masarykově náměstí.

Na dolním konci náměstí si vystavěla v roce 1921 své sídlo okresní nemocenská pokladna (dnes Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, územní pracoviště Vyškov). Se vznikem samostatné Československé republiky byl převzat i rakouský zákon o nemocenském pojištění z roku 1888. Na území nového státu působilo 2 073 nemocenských pokladen, z nich 832 závodních. Během následujících desetiletí docházelo postupně ke slučování nemocenských pokladen. Pojištění nabízené pokladnami (později pojišťovnami) poskytovalo bezplatnou lékařskou péči, léky, peněžitou podporu v případě neschopnosti k práci ve výši 60 procent mzdy v okrese obvyklé. Nároková doba činila 20 týdnů, později byla prodloužena na 26 týdnů. Na pojistné přispívali pojištěnci dvěma třetinami, zaměstnavatel jednou třetinou. Novelami z let 1920 a 1921 bylo zavedeno povinné rodinné pojištění, podpůrná doba byla prodloužena na 1 rok. Tato budova v době po druhé světové válce sloužila jako poliklinika, než byla postavena v 70. letech 20. století nová poliklinika u nemocnice.

Poslední zastávkou bude ulice Dobrovského, kde byl v roce 1931vybudován Okresní sociální dům, v němž pracovaly sociálně-lékařské organizace a instituce zaměřené na boj proti nejrozšířenějším chorobám (Masarykova liga proti tuberkulóze) a na péči o matku a dítě a také Červený kříž. Tyto spolky doplňovaly veřejný systém zdravotnictví a úzce s ním spolupracovaly. Stát je podporoval, ale neřídil. Také v tomto objektu, obdobně jako v budově čp. na náměstí, později sídlily ordinace lékařů jako součást polikliniky.