Pozvánka na křest knihy Zdeňka Železného
V rámci Týdne knihoven 2017, který má letos téma Čteme s mámou, čteme s tátou, čteme s knihovnou, proběhne v pondělí 2. října 2017 v 16.30 h. v Knihovně Karla Dvořáčka křest druhého vydání knihy básniček pro děti regionálního autora Zdeňka Železného.
Přinášíme Vám rozhovor, který s autorem vedl ředitel knihovny Mgr. Pavel Klvač. (Redakčně zkráceno).
Drnovický občan a rodák Zdeněk Železný (*1954) píše veršované knížky pro děti. První z nich mu vyšla v roce 2005. V následujících letech přibylo několik dalších. Možná máte některou z nich doma v knihovně.
Kdy jste začal s literární tvorbou pro děti. Co Vás k ní přivedlo? Čím je pro Vás zajímavá?
Mohu říct, že pokud jsem měl psát nějakou slohovou práci, necítil jsem v tom žádný problém. Napsal jsem také celý scénář maturitního večírku, kde byly i nějaké písničky. Vím už jen, že to byla velká sranda. Ke psaní knih mě dovedlo onemocnění, kdy jsem možná až zázrakem přežil. K dětem jsem, jako přírodní „mentor“, vždy cítil povinnost je něco učit, něco jim vysvětlovat nebo si s nimi povídat.
Jaké knihy jste vydal? Pro jak staré děti jsou Vaše knihy určeny? O čem jsou?
Nebudu jmenovat chronologicky, ale podle určení pro věk. Slovní hrátky se zvířátky (2008) vydala ZŠ a MŠ Březová. To za mnou domů přijel ředitel školy doktor Zimčík s tím, že se mu líbí, jak píši pro děti, a že bychom mohli něco stvořit společně. Napadlo mě, že by knihu mohly malovat děti jejich školy. Knížka je určena dětem 3-6 let věku. Moje kniha, ta nejúspěšnější, se jmenuje Pěkně podle abecedy (2007), tu vydalo nakladatelství SUN. Další knihu, která byla ve skutečnosti první, Dívej se kolem (2005) vydala vyškovská nadace Tři brány. Ta je určena dětem, které se zrovna naučily číst. Další knihou je Svět jako na dlani (2014), která je vlastně rozvinutě přepracovaná Dívej se kolem. Pro děti od 10 let pak mám přepsané do veršované podoby Jiráskovy pověsti a kniha má název Prapověsti naše s trochou vtipné kaše (2013). Neměl bych zapomenout ani na divadélko z prostředí Budonic Čím je skládka pro zvířátka (2010). Ta se hrála již na mnoha místech naší republiky a zas ji některé školy nacvičují.
Vkládáte do své tvorby nějaké poselství? Co se v ní dětem snažíte sdělit?
Dneska se velmi mluví o tom, že děti málo čtou. Jenže nyní se stává rodiči ta generace, která sama nečte, a tak děti své rodiče jen kopírují a babičky, pokud jsou, tak všechno nezvládnou. Další důležitou věcí je, aby se děti chtěly učit číst. Záleží proto na tom, co jim nabídneme, kam je vedeme. Přece to, že dítě umí dobře číst, ho směřuje k tomu, že mnohem snadněji získá informace, což má za následek lepší výsledky ve škole a následně i úspěšnější uplatnění v praktickém životě v dospělosti.
Jaké jsou Vaše literární plány do budoucna? Na čem právě pracujete? Můžeme se těšit ještě na nějakou knihu?
Poslední dobu jsem dost promarodil, prodělal těžkou operaci a nějak mi došla energie. Přesto bych rád ještě jednu knihu vydal. Tentokrát, aby ji mohli číst i dospělí. Pracovně jsem ji nazval Kořeny a koření života. Může být vzpomínkou, k zamyšlení i k úsměvu. Samozřejmě ve verši, jak jinak.
