Když se potkaly generace ...
Co se stane, když posadíte k jednomu stolu čtrnáct sedmáků a devět seniorek? Rozhodně to není hodina dějepisu. Spíš pořádná dávka dobré nálady, vzpomínek, tvoření i překvapení na obou stranách.
Ve čtvrtek 1. října 2026 se v Knihovně Karla Dvořáčka uskutečnilo netradiční setkání u příležitosti Mezinárodního dne seniorů. Dorazili žáci a žákyně sportovní třídy 7. B ze Základní školy Purkyňova ve Vyškově a společně se seniorkami strávili dopoledne, během kterého se rychle ukázalo, že věkový rozdíl nemusí být žádnou překážkou.
Na programu bylo tvoření s 3D pery, výroba placek, hry na procvičení koncentrace a také něco, co dnes možná potřebujeme víc než kdy jindy – obyčejné povídání. Téma „Když mi bylo deset let“ otevřelo dveře ke vzpomínkám. Seniorky zavzpomínaly na své dětství, školu, hry i dobu, ve které vyrůstaly. Děti zase přidaly své vlastní zkušenosti a zvědavé otázky.
A právě tady se ukázalo, že generace od sebe možná dělí desítky let, ale zároveň toho mají překvapivě mnoho společného. Radost z tvoření, chuť něco nového vyzkoušet, smích, vzpomínky i obyčejná zvědavost fungují bez ohledu na datum narození.
Taková setkání mají svůj význam právě proto, že nejsou založena na předávání „velkých mouder“. Jsou především o společně stráveném čase. Dávají dětem možnost nahlédnout do světa, který už nezažily, a seniorům zase připomínají, že jejich vzpomínky, zkušenosti a příběhy jsou stále zajímavé a mají komu být vyprávěny.
Nejlepší důkaz? Když děti i seniorky na konci setkání odcházely s úsměvem na rtech. A to je možná ta nejlepší zpráva, kterou jsme si z této malé oslavy mohli všichni odnést.
Autorky fotografií Zdeňka Adlerová a Monika Murányi