Jak jsem potkal hory – výstava fotografií Jiřího Kapounka
Ve čtvrtek 2. května jsme v prostorách Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově zahájili výstavu vyškovského fotografa Jiřího Kapounka Jak jsem potkal hory…nikoli velehory. Autor nám o sobě a o své tvorbě řekl:
„Rád fotím hlavně sport, přírodu, hory, ale snad kromě svateb a podobných událostí mě baví fotit vše. Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, jestli je lepší fotit tou či onou značkou fotoaparátu; prostě jsem asi před 10-ti lety přišel do obchodu s fototechnikou a do ruky mi lépe padla značka Nikon, pro který jsem se i později rozhodl, když jsem si pořídil první zrcadlovku. Postupem času jsem zjišťoval limity fotoaparátu a hlavně objektivů, prodával a nakupoval přes bazar lepší objektivy, až jsem se ustálil na nějaké hranici, kterou už nechci překročit, jak z důvodů finančních, tak z důvodů čistě pragmatických – prostě víc už nepotřebuji k tomu, abych mohl občas dobře a kvalitně fotit.
Největší školou pro mě bylo focení gymnastiky, tedy sportu, který se odehrává často ve velmi špatných světelných podmínkách sportovních hal, kde při focení nechybí prvek pohybový a estetický a v neposlední řadě i řekl bych otrocký, kdy udržet 3 kila techniky od rána do večera a soustředit se pořád na pohyb je pořád stále náročné a poučné. Troufnu si říct, že pokud člověk má štěstí a je v pravou chvíli na pravém místě, je schopen přiměřeně vyfotit zejména venkovní aktivity dnes s téměř jakýmkoli fotoaparátem. Otázkou pak už jen zůstává, jestli bude chtít fotku použít jen na ukázku po internetu nebo ji bude chtít prezentovat takovou formou, o jakou se snažím i já. Snad se mi to alespoň částečně podaří a ty z Vás, které příroda v kombinaci se sportem umí nadchnout, si odnesou malou vzpomínku na tuto prezentaci.
Někdy v září loňského roku, mi Anry Lukáč sdělil, jestli bych nechtěl vystavovat nějaké fotky z hor ve zdejší knihovně. Nijak jsem to nekomentoval a na nabídku jsem postupně zapomněl. O to větší překvapením bylo, když jsem se dočetl ve zpravodaji, že od května do června 2013 mám vystavovat své fotky na téma „HORY“. Nejsem žádný fotograf, který šlape po horách s hromadou objektivů, stativem nebo ten, co si hraje na hnidopicha, který pod lupou sleduje, jak ta která fotka vypadá, jestli náhodou moc nevinětuje, jestli byla použita ta nejlepší možná kombinace clony, času a ISA. Jsem člověk, kterého focení prostě baví a který s sebou vždy táhne jako přítěž fotoaparát k tomu, aby své zážitky ukázal především své rodině, svým známým i nejbližším kamarádům, kterým příroda něco řekne. Řekl bych, že prioritou stále zůstává dostat se někam vzhůru tam, kam mi síly stačí a na co fyzicky ještě mám a jako bonus je pak odměna ve formě občas podařených fotek, které mi později připomenou, kam jsem se všude dostal a kde jsem byl.
V době kdy každý může mít svůj fotoaparát, kdy existují sta tisíce krásných fotek, kolujících zejména po internetu, jsem chtěl přesto ukázat pár míst, která jsem navštívil a kde mi občas byl velkou přítěží i fotoaparát. Protože sám kvituji, když se na nějakou fotku dívám, abych se o místě, kde byla fotka vytvořena, něco dozvěděl, přikládám proto i já touto formou svůj popis a krátkou vzpomínku, která mě k fotce váže.
Z výše uvedeného lze dovodit, že používám techniku nikon s objektivy nikkor, přesto však nejsem zapřisáhlý „nikoňák“. Při práci se samotnými fotkami využívám programu Capture NX, které podle mého názoru nejlépe vykreslí fotky pořízené ve formátu RAW. Pokud chci něco tisknout, pak vše již připravuji pro tisk klasicky pár tahy ve Photoshopu.
No a to je vše – hezkou podívanou.“
Výstavu si můžete prohlédnout vždy v provozních hodinách knihovny až do 12. června 2013.