Fenomén Karel May
Vzpomínkový podvečer k 100. výročí úmrtí zbožňovaného i zatracovaného spisovatele dobrodružné literatury se konal 12. dubna 2012 v sále Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Dva příběhy o návštěvách tohoto spisovatele v českých zemích od Jaroslava Moravce v působivém podání Jarmily Wolfové vytvářely rámcovou kompozici celého pořadu.
Úvodní vyprávění pojednávalo o podivném cizinci, který se objevil v Benešově nad Ploučnicí a vydával se za obyvatele exotického Martiniku, ale bdělý policejní komisař v něm odhalil známého podvodníka Karla Maye. Druhý příběh, kterým byl pořad ukončen, vyprávěl již o návštěvě slovutného spisovatele cestujícího přes Děčín do Prahy.
Dr. Arnošt Drmola pojednal ve svém příspěvku o přijetí literárního díla tohoto spisovatele nejen v českých zemí, ale i Německu, zejména za vlády fašistů. Závěrem přidal vtipnou vzpomínku na návštěvu mladé Američanky (indiánské míšenky), která teprve ve Vyškově poprvé uviděla živého bizona.
Vzpomínku na dětské návštěvy vyškovské knihovny a setkání s mayovkami připojil Josef Kachlík, nynější ředitel vyškovské ZOO. O tom, jak je dnešní mladou generací přijímáno mayovo dílo, pohovořil zástupce této generace a knihovník Jan Řezníček.
Příhodou z celonočního čekání v krutých mrazech před knihkupectvím na první poválečné vydání Vinnetoua přispěl Mgr. Josef Špidla, ten současně pořad osvěžil několika stylovými písničkami.
O krásách americké přírody a skutečných indiánských územích pojednával příspěvek Miroslava Patáka provázený úchvatnými snímky velkolepých kaňonů, kterými se návštěvník jen obtížně protáhne.
Prezentace dr. Radka Mikulky představila nejdříve přehled filmů podle předloh Karla Maye, načež se věnoval osudům jejich filmových hrdinů – samozřejmě tím myslíme jejich herecké představitele – se zvláštním zřetelem na osvědčené představitele známých padouchů a bídáků. Bylo to vyprávění velice zajímavé a objevné – vždyť sotvakdo věděl, že některý z nich má český původ (H. Lom).
Pořad připravil a slovem provázel dr. Vladislav Raška, technické zajištění akce zabezpečil jeho kolega Karel Tenora.
Návštěvníci si mohli prohlédnout výstavku knih K. Maye z fondu KKD a domů odnést dvoustranu Knihy a povídky Karla Maye, v níž byly naznačeny i četné proměny jejich názvů. Během této krátké doby nebylo samozřejmě možné seznámit posluchače se složitou osobností tohoto nejpřekládanějšího spisovatele dobrodružné literatury, a už vůbec ne s neméně složitou genezí jeho rozsáhlého díla. Nicméně návrat do krajiny dětského čtenářství to byl nepochybně příjemný. Kdo však promarnil své mládí a nečetl tento druh literatury před třináctým rokem – jak napsal ve svém fejetonu básník Jan Skácel – toho postihl trest, že se nemá kam vracet.