Fantazie je pro život velmi důležitá. Vernisáž
Událost se konala 18.1.2024 16:30 - 18:00 ve velkém sále.
Zveme vás na vernisáž výstavy obrazů Petra Krajáče, kteroá se koná ve čtvrtek 18. 1. 2024 v 16.30 h v sále Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově.
Doktor Petr Krajáč celoživotně propojuje dvě základní záliby - filosofii a malování obrazů. O první olejomalbu se pokusil asi v šesti letech, když od svého dědečka dostal barvy značky Brandl. Na dětech je pozoruhodné, jak svobodně a vesele se výtvarně projevují. Ten sklon podpořilo i docházení do výtvarného ateliéru v rámci uměleckých amatérských kroužků v tehdy nově postaveném "Domě odborů" v Jihlavě. Vedoucí kroužku sice nezapomínal na pravidla kresby a práce s barvami atd., ale zároveň byl nadšenec pro moderní výtvarný projev plný svobody a seberealizace. Začínala šedesátá léta spojená s uvolňováním a rostoucí touhou po svobodě. To autora předmětné výstavy provází dosud, více jak šedesát let.
Když se dospívající Petr rozhodoval o své budoucnosti, tedy co dál po základní škole, chtěl se stát profesionálním výtvarníkem. Doma však zaslechl: "Rozmysli si to dobře, vždyť si nevyděláš ani na slanou vodu." a bylo rozhodnuto. Život nabral úplně jiný směr, velmi neumělecký, spojený se vzděláváním na různých vojenských školách. Takto získaná profese Petra Krajáče nakonec zanesla až do Vyškova. Výtvarničení jej však nepřešlo. Na střední škole v Liptovském Mikuláši se pravidelně zúčastňoval uměleckých soutěží a nezřídka získával různá ocenění a uznání. Jednou dokonce prodal spolužákovi volnou kopii, repliku van Goghovy slunečnicové kytice ve váze malovanou bez štětce vytlačováním a nanášením barev přímo z tuby - cena: dvacetipěti korunová bankovka a litrová lahev vína za 12 Kčs. Psal se rok 1968.
Na vojenské akademii v Bratislavě docházel do ateliéru akademického malíře, docenta Antonína Smažila. To bylo velmi obohacující. Smažil maloval oleje velmi moderním stylem. Byl tak nesmírně inspirativním pro amatéra, který teprve hledal vlastní formy uměleckého vyjadřování. Zajímavou příležitostí bylo i psaní diplomové práce u docenta Smažila s kulturologickou tématikou o významu různých uměleckých forem a aktivit pro formování a zdravý vývoj osobnosti mladých lidí.
Přestože je autor výtvarnickým amatérem, celoživotně se v tomto oboru vzdělává. Není tedy úplný samouk a také k rozvoji svého stylu i výtvarných postupů využívá soustředěné studium malířských géniů jak starých dob, tak moderních. Nastudované poznatky se pak snaží využívat při vlastní praktické malbě.
Po absolutoriu vojenské akademie byla výtvarná produktivita Petra Krajáče poněkud skromnější v závislosti na časově náročném povolání, ale neustala. Pokoušel se například experimentovat s výtvarným zachycením osobního zážitku s hudbou Leonarda Bernsteina nebo Luise Armstronga. V období vědecké aspirantury v Bratislavě se opět občas setkával s docentem Smažilem, ale jen sporadicky, prioritou byla filosofická disertace. Malování pak jen příležitostný způsob odreagování.
Častěji vznikala drobá dílka až po nástupu na Vysokou vojenskou školu ve Vyškově jako učitel filosofie. V tomto období také často navštěvoval výtvarný a grafický ateliér Adolfa Šrotíře, rovněž pracovníka VVŠ PV. To bylo spojené především s velmi živými a užitečnými besedami jak o umění, tak i o mnohých jiných zajímavých věcech. Mnohem více se začal vracet k malování v období po listopadu 1989. Život se ubíral spletitými cestičkami, plný různých osobních peripetií, ne vždy právě příjemných. Plátno, štětce a barvy ale pomáhaly nejenom relaxovat, odreagovávat stres, ale hlavně uvolňovat spontánní i cílevědomou kreativitu jako alternativu k profesím vždy nějak spíše rozumovým, exaktním. Výrazně se zintenzivnilo jeho malování někdy kolem roku 2000. Jakoby magický předěl tisíciletí poskytoval nějaké nové impulzy pro fantazijní kreativitu. Uvažoval také o plné profesionalizaci v oboru olejomalby, ale opětovně se vyskytující zajímavé příležitosti k akademickému sebeuplatnění jsou také natolik atraktivní, že je třeba hledat rovnováhu mezi oběma směry životních tvůrčích aktivit. Prezentovaná výstava je toho dokladem.
Přesněji stylově zařadit práce Petra Krajáče je nesnadné. On sám tvoří nesvazován jakýmikoli konvencemi či přichylováním se k nějakému definovanému výtvarnému stylu. Už dávno opustil mladistvé skolony k realismu. Snaží se tvořit novou realitu, která nejdříve vzniká v jeho obrazotvornosti a poté se teprve pracně přenáší na plátno. Výrazným prvkem jeho techniky jsou tzv. lazury, tedy hodně olejem naředěné barevné tóny nanášené postupně na namalované plochy. Vzhledem k tomu, že jsou obrazy tvořeny pomocí silných, pastózních vrstev barev (i jiného materiálu), lazury nanášené na postupně schnoucí barevnou hmotu vytváří pozoruhodné, vždy nějak překvapující estetické efekty. To je časově velmi náročná technika, protože předpokládá uschnutí podkladové vrstvy a to pak při četném opakování různě barevných lazur zabere hodně času. (Leonardo tak svoji Monu Lisu maloval asi sedmnáct let, až do své smrti.) Některé obrazy tak vznikají několik měsíců i let. To proto, že než je autor spokojen s výsledkem takové práce, musí se k obrazu vracet vždy po nějaké době. Povětšinou tak díla Petra Krajáče obsahují poměrně velké množství výtvarné práce jak materiálního, tak uměleckého charakteru.
Kontakt:
PhDr. Petr Krajáč, PhD.
Jabloňová 15
68201 Vyškov
mobil: +420 777 306 884
e-mail: petrkrajac@seznam.cz